OUCHYLA

Úsměv jako prokopnutý míč,
ramena jak sešlápnutý rýč,
v očích plane nezkrotný chtíč,
parkem kráčí opravdový dříč.

Můj Bože, no toto,
dává mu co proto.

Chce to, ale nemá kam by vnik,
tváří bledou vzteky tiká tik,
Když nevyjde na školačku trik,
poslouží i zaběhnutý psík.

Můj Bože, no toto,
dává mu co proto.

U vody se koupou dívky bez,
jeho kroky tlumí rudý vřes,
ukrytý je v maskovací dres,
rukou v kapse zmítá divý třes.

Můj Bože, no toto,
dává mu co proto.